STRATEGIE ROZVOJE PRAŽSKÉ METROPOLITNÍ ŽELEZNICE V KONTEXTU UDRŽITELNÉ MOBILITY

Abstrakt: Železnice je klíčovým nástrojem pro řešení dopravy v Praze. Jedním z největších problémů metropole je trvalý nárůst dojížďky za prací a do škol, a to zejména z nejbližšího okolí, kdy počet cest přes hranici města se za deset let ztrojnásobil. Proto železniční doprava hraje významnou roli v Metropolitním regionu již dnes, každoročně roste počet cestujících a do budoucna se její význam ještě zvýší. Aby však mohla plnit úlohu, která se od ní očekává, naplnit předpoklady prognózy a vyhovět narůstající poptávce, je zapotřebí ve všech jejích segmentech, tedy městské, příměstské i dálkové dopravě zajistit dostatečnou kapacitu a tedy nabídku. Město ve své strategii proto definuje železnici jako klíč k rozvoji udržitelné mobility, kde nepůjde nutně o souboj automobilové a veřejné dopravy, ale o jejich spolupráci a právě železnice může být vhodným mezičlánkem spojující oba tyto světy mobility.

Kľúčové slová: železnice, příměstská železnice, městská železnice, udržitelná mobilitaJ

PRAGUE METROPOLITAN RAILWAY DEVELOPMENT STRATEGY IN THE CONTEXT OF SUSTAINABLE MOBILITY

Abstract:  Railway is a key tool in Prague transportation. One of the greatest challenges of the metropolis is the continuous increase of commuter trips to work or to school, especially from the close proximity outside of the city, where the number of trips taken across the city border has tripled in the last decade. This is why railway transportation already has an important role in the metropolitan region today, but with the number of rail passengers is increasing every year, the importance of rail transportation is bound to rise. However, to play the expected role and to fulfil expectations and prognoses while satisfying increasing demand, an increase of capacity (and therefore supply) is needed in all of its segments – city, suburban and intercity rail connections. The city strategy has therefore defined railway as the key to the development of a sustainable mobility, which is not necessarily a battle of automobile and public transportation, but rather their cooperation and railway might just be the suitable link connecting these two worlds of mobility.

Keywords: railway, suburban railway, urban railway, sustainable mobility

1 Východiska

Praha se za posledních 30 let potýkala z masivním nárůstem dopravy. Tento trend byl patrný především v oblasti každodenního dojíždění za prací, kdy jen v rozmezí mezi lety 2005 a 2015 vzrostl počet cest přes hranice města na téměř trojnásobek [1]. Tento mohutný nárůst cest nemohla stávající infrastruktura pojmout a problémy s dojížděním do města se stále prohlubovaly. Z povahy typů osídlení v metropolitním regionu se daleko více než veřejná doprava prosazovala doprava individuální. Zatímco dělba přepravní práce v motorové dopravě v Praze dosahuje dlouhodobě čísel okolo 60% ve prospěch veřejné dopravy [2] u dojíždějících je tento trend naprosto opačný a dělba přepravní práce dosahuje téměř hodnot 80% pro dopravu individuální [1]. Vzhledem k množství dojíždějících osob do metropole se pak tato část dopravy významně spolupodílí na dopravních problémech v Praze.

Kromě urbanistických nástrojů, které odstraňují příčinu tak velkého množství dopravy mezi městem a jeho zázemím, tedy zpomalením, zastavení nebo dokonce otočení trendu suburbanizace, se město musí soustředit i na snížení dopadů z takto měnící se mobility pro své obyvatele.

Z pohledu udržitelné mobility města je železnice velmi účinným nástrojem, jak zajistit vyšší atraktivitu veřejné dopravy. V příměstské dopravě může železnice nabídnout srovnatelný komfort s automobilovou dopravou s atraktivnějšími časy jízdy a zmírnit tak tlak na využívání automobilové dopravy při cestách z regionu do Prahy. Tento potenciál však není pouze při mobilitě přes hranice města ale i v městské dopravě, kde má železnice potenciál odlehčit ostatní duhy veřejné dopravy či nabídnout rychlé tangenciální spojení mimo centrum města a v dálkové dopravě především po realizaci vysokorychlostních tratích, má potenciál zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost celé Prahy i v Evropském měřítku, neboť pražská aglomerace bude tak silná, jak bude silné její zázemí.

Díky dlouhodobému investování do železniční infrastruktury i vozidlového parku je dnes železnice nejrychleji rostoucím druhem dopravy v České republice a trvale její výkon roste – meziročně v řádu jednotek až desítek procent. V porovnání s rokem 2008 vzrostl počet cestujících ve vlacích PID na území hl. m. Prahy o 73 % [2] , na což reagoval objednavatel veřejné dopravy ROPID a zvýšil počet denně vypravovaných vlaků příměstské a městské železnice ve stejném období o 61 % [3] . Největším problémem současné železniční sítě je její nedostatečná kapacita, které již dnes limituje další rozvoj všech segmentů železniční dopravy, v budoucnu je proto nevyhnutelné modernizovat a zvyšovat kapacitu železniční sítě v Praze.

 Zdroj: Ročenka dopravy České republiky 2017

Obr. 1.  Procentuální změna přepravního výkonu osobní dopravy na železnici v ČR

Z výše uvedených důvodu hlavní město Praha zpracovalo strategii rozvoje pražské metropolitní železnice, jejíž cílem je navrhnout opatření eliminující kapacitní problémy v Železničním uzlu Praha. Strategie představuje vizi rozvoje železniční dopravy v Praze jako páteřního prvku obsluhy pražské aglomerace a spojení Prahy se zbytkem státu a Evropy, zabývá se všemi segmenty železniční dopravy, stanovuje požadavky na rozvoj železniční infrastruktury, vybavení železničního uzlu Praha i vozidlového parku. V jednotlivých kapitolách strategie jsou stanoveny úlohy a potřeby segmentů železniční dopravy z pohledu hlavního města Prahy, vize budoucího rozvoje a pravidla, podle kterých by se mělo v jednotlivých fází rozvoje železnice a její infrastruktury postupovat. Strategie neopomíjí přínosy vysokorychlostní železnice nejen v dálkové dopravě, ale i pro potřeby městské a příměstské železnice v přeneseném slova smyslu. Ve strategii jsou definovány základní problémy železniční dopravy na území Prahy a zároveň možnosti řešení těchto problémů.

Obr. 2.  Schéma přetížených úseků na stávající síti

1.1 Postavení dokumentu

Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice představuje názor města na rozvoj železniční dopravy na území hl. m. Prahy, přičemž vychází z již schválených, či v době zpracování strategie rozpracovaných dokumentů města, jako je Strategický plán hl. m. Prahy (2016), nová Dopravní politika hl. m. Prahy (2017), či Plán udržitelné mobility Prahy a okolí (2019), které konkretizuje v oblasti železniční dopravy. Strategie byla dne 4. 9. 2018 schválena Radou hl. m. Prahy a tím se pro město stala závaznou, o čemž bylo informováno Ministerstvo dopravy ČR a SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). Vůči těmto partnerům je strategie v roli souhrnného přehledu požadavků města pro přípravu investic. Město předpokládá, že tato strategie bude použita jako jeden z výchozích podkladů pro Studii proveditelnosti Železničního uzlu Praha, kterou v současné době SŽDC připravuje.

2 Co strategie obsahuje?

Dokument se skládá ze dvou částí, první obecné popisující dnešní stav železniční dopravy, její potřeby, funkci v mobilitě města, potřeby vybavení železničních zastávek a stanic a vybavení železničního uzlu například formou kapacit pro odstavování souprav osobní dopravy nebo vleček pro dopravu nákladní. Zároveň jsou v této části dokumentu definovány obecné předpoklady pro rozvoj sítě a přípravu investic na železnici. Nedílnou součástí této části je i nastíněná prognóza rozvoje města a jeho mobility. Ve druhé části dokumentu, v „kartách železničních tratí“, jsou definovány konkrétní požadavky města na rozvoj železniční infrastruktury, a představy o dopravním konceptu linek S a zrychlených regionálních vlaků, které by měly ve střednědobém horizontu zajistit potřeby města. Realizace těchto požadavků by měla zajistit splnění obecných cílů definovaných v první části této strategie.

Obr. 3.  Schéma železničního uzlu Praha (ideálně pokud by mohlo býti co největší)

2.1 Dálková a vysokorychlostní železnice

Dálková železniční doprava spojí Prahu s ostatními významnými městy České republiky a Evropy a zajistí tak provázanost a společnou konkurenceschopnost celé země. Díky rychlému propojení Prahy a dalších jádrových měst České republiky dojde nejenom ke sdílení pracovního trhu, ale zároveň se zmírní rozdíly mezi ekonomicky silným centrem a vylidňujícími se regiony.

Pro zajištění těchto cílů je nutné výstavba nových kapacitních tratí – vysokorychlostních tratí, které zajistí dostatečnou kvalitu dálkové železnice. Významné přínosy vysokorychlostní železnice jsou: napojení Prahy a České republiky na ekonomicky silné aglomerace v Evropě, zajištění atraktivní cestovní rychlosti a dostatečné kapacity v dálkové železniční dopravě, díky převedení dálkové dopravy z konvenční sítě zajištění nové kapacity pro rozvoj a spolehlivost městské a příměstské železnice a zatraktivnění spojení s odlehlejšími částmi pražského metropolitního regionu, a to díky částečnému využití nových tratí rychlými regionálními vlaky. Strategie definuje rámcové časy spojení Prahy s ostatními aglomeraci České republiky a Evropy (například do jedné hodiny spojena s Brnem či Libercem nebo do dvou hodin dosáhnout Ostravu, Bratislavu či Vídeň).

Strategie klade důraz i na vhodné zapojení těchto tratí do Železničního uzlu Praha, tak aby se tento uzel nestal omezujícím článkem celé budoucí železniční cítě, což by výrazně snižoval ekonomický efekt těchto nových tratí. Praha má jasno i o umístění hlavního nádraží pro dálkovou dopravu, té by mělo i do budoucna sloužit stávající hlavní nádraží, které je umístěno ve vhodné poloze v těsné blízkosti centra. Pro zlepšení jeho napojení jsou městem připravovány další projekty, jako je například nová tramvajová trať spojující stávající tratě ve Vinohradské a Bolzanově ulici. Úvahy o přesunutí části vlaků dálkové dopravy pod zem jsou z pohledu hlavního města ekonomicky neodůvodnitelné a snižující funkci a provázanost železniční sítě jako takové.

Tabulka požadovaných maximálních časů dojezdu dálkové železniční dopravy z Prahy

2.2 Městská a příměstská železnice

Jak již bylo výše zmíněno, městská a příměstská železnice zajišťuje rychlé spojení města s regionem a městských částí navzájem. Na většině radiálních tratí je cestovní rychlost konkurenceschopná automobilové dopravě. Železnice v tomto segmentu dopravy má vysoký potenciál převzít část osob využívajících dnes automobilovou dopravu. Převedení větší části osob dojíždějících z regionu z individuální automobilové dopravy do veřejné dopravy je jedním z klíčových aspektů pro zlepšení dopravní situace na pozemních komunikacích v Praze, např. v kombinaci se záchytnými parkovišti P+R umístěnými v regionu u zastávek železnice. Strategie definuje opatření pro zvýšení kapacity konvenční železniční sítě pro potřeby rozvoje městské a příměstské železnice a zároveň nové železniční stanice a zastávky pro zlepšení plošné obsluhy území a zajištění přestupních vazeb na ostatní druhy veřejné dopravy.

Jednou z klíčových staveb řešící úzké hrdlo pražské železniční sítě je rekonstrukce a dostavba respektive výstavba nového mostu na Výtoni, které zajistí tří-kolejné přemostění Vltavy a lepší obsluhu centra díky nové zastávce Praha-Výtoň. Letos v únoru byl představen názor IPR Praha, jak by mohl nový tři-kolejný most, včetně uspořádání Výtoně a železniční zastávky vypadat. Další významnou stavbou, je výstavba trati na Letiště Václava Havla Praha, kde město ve své strategii definuje zvláštní požadavky na kvalitu řešení železničních zastávek a stanic u tohoto projektu, například formou architektonických soutěží. Tato snaha města vyústila k vypsání architektonické soutěže na železniční stanice Veleslavín včetně libreta pro další stanice na této trati Správou železniční dopravní cesty, která v současné době probíhá.

Infrastrukturní zásadní stavbou pro rozvoj městské a příměstské železnice je realizace tzn. Metra S – nových železničních tunelů pod centrem města, které zajistí segregací dálkové železniční dopravy od té příměstské. Dostavbou tohoto řešení dojde k uvolnění stávající železniční sítě, uvolnění kapacita na dnešním hlavním nádraží a vytvoření prostoru pro postupný rozvoj dálkové dopravy tak, jak se postupně bude budovat vysokorychlostní železniční síť, aniž by bylo nutné z počátku investovat obrovské investice do výstavby podzemních staveb a nádraží pro dálkovou dopravu, která má na prostor daleko vyšší nároky než ta příměstská. Umístění hlavního nádraží na okraji centra je pro potřeby dálkové dopravy dostačující, nové tunely pro příměstskou dopravu umožní výstavbu nových zastávek pod centrem města, které výrazně zlepší dostupnost centra a také odlehčení sítě metra, což by pří výstavbě tunelů pro dálkovou dopravu možné nebylo.

Obr. 4.  Schéma linkového vedení – Linky S a rychlíky (horizont před zprovozněním VRT a Metra S

2.3 Nákladní doprava a city logistika

Strategie nezapomíná ani na rozvoj nákladní železniční dopravy a city logistiky, jako nástroje, který může snížit tlak na využití pozemních komunikací pro nákladní dopravu. Důležitým faktorem konkurenceschopnosti nákladní železniční dopravy je dostatečná kapacita pro nákladní vlaky, která v dnes přetíženém uzlu Praha často chybí. Poslední míli nákladní dopravy ve městě je city logistika, do které by se měla více zapojit i železniční doprava. Podrobná strategii city logistiky je v současné době zpracovávána v samostatné studii s horizontem dokončení v roce 2019.

Pro nákladní dopravu strategie definuje důležité stavby především na nákladním obchvatu kolem centra města. Jde především o zdvojkolejnění tzv. Jižní nákladní spojky (železniční tratě vedoucí z Velké Chuchle přes most Intelegence, Krč, Zahradní město do Běchovic), jejíž část aktuálně začíná SŽDC připravovat. Tato stavba jednak zajistí potřebnou objízdnou trasu v případě výstavby nového mostu na Výtoni následně, pak umožní zavedení tangenciálních městských linek, ale především kapacitu pro rozvíjející se nákladní železniční dopravu. Další významnou stavbou je Libeňský přesmyk, zajišťující mimoúrovňové propojení Malešic a Libně, které je dnes možné pouze úrovňově přes vysoce zatíženou trať Praha – Kolín. Potřebnost výstavby této stavby se ukazuje již dnes, kdy městská linka S49 nemohla být prodloužena z Libně do Hostivaře po celý den, aby zde zůstala alespoň částečná kapacita i pro nákladní dopravu.

Obr. 5.  Schéma významných tratí pro nákladní dopravu

2.4 Vybavení železničního uzlu Praha

Strategie řeší i nezbytné další služby a vybavení železniční dopravy, bez kterých by funkčnost a úspěch celého systému železnice byl velmi omezen, respektive znemožněn. Jde o vozidlový park, infrastrukturní vybavenost uzlu, jako jsou dostatečné odstavné kapacity pro železniční vozidla osobní dopravy nebo vybavenost, vlastnosti a funkčnost železničních stanic a zastávek. Na tuto část železniční infrastruktury jsou často kladeny nižší kvalitativní požadavky, což v kontextu toho, jak dnešní cestující chápou pozici železnice, je velmi rizikové a je nutné se i této problematice velice podrobně věnovat.

Jestliže jedním z největších problému identifikovaných v rámci železnice v Praze je nedostatečná kapacita, nelze ze strany města požadovat pouze opatření pro zvýšení kapacity na infrastruktuře, například nové koleje atd., je nutné zvýšit kapacitu i na straně vozidlového parku. Ve strategii jsou definovány základní požadavky na nové vysokokapacitní jednotky příměstské železnice provozované na nejvytíženějších tratích, jako je požadavek na dvoupodlažnost, či na využití celé délky nástupiště 200 m (spřažená dvojice jednotek CityElefant dosahuje délky 160 m). V současné době se dokonce prověřuje požadavek na provozování i delších jednotek než je samotná nástupní hrana nástupiště. Samozřejmostí je i maximální využití elektrické trakce, což je v souladu s požadavkem, že by v budoucnu mělo dojít k 100% elektrizaci pražského uzlu.

3 A co dál?

Vzhledem k tomu, že Správa železniční dopravní cesty připravuje významné investice v uzlu Praha a zadání studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha, jsou součástí této strategie především požadavky města na rozvoj železniční infrastruktury a požadovaný rozsah dopravy městské, příměstské a regionální železnice ve střednědobém horizontu. Město schválením tohoto dokumentu deklaruje vůli tyto stavby, opatření a rozsah dopravy, popsaný ve strategii, podporovat a při přípravě investičních záměrů je v rámci svých kompetencí vyžadovat. Tyto požadavky města by měly být zohledněny v připravované studii proveditelnosti i dalších studií ale i u staveb železniční infrastruktury, které se již nacházejí v různých fázích přípravy a z nichž řada bude mít zásadní vliv na výkonost železniční dopravy v Praze.

Pro zjednodušení prací na studii proveditelnosti přetavby uzlu a přípravě investic, jsou tyto požadavky města deklarovány již v předstihu, aby mohly být již od počátku zapracovány, čímž se město snaží postupovat ke správci infrastruktury a státu transparentně a konzistentně. Tento postup by tak dle našeho názoru měl urychlit přípravu železničních projektů.

Dle názoru města je podpora železniční dopravy jedním z cest, jak do budoucna zajistit fungující mobilitu v celém metropolitním regionu.

4 Literatura

  1. Plán udržitelné mobility Prahy a okolí : strategický dokument města. Praha, 2019.
  2. Ročenka dopravy Praha 2017, Technická správa komunikací hlavního města Prahy, a.s., 2018
  3. Regionální organizátor pražské integrované dopravy – interní data

Autori:

Lukáš Tittl 1

Tituly a pôsobisko autorov:

1Lukáš Tittl (Ing.), Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Vyšehradská 2077/57 (Praha, 128 00, Česká republika), E-mail: Tittl-l@ipr.praha.eu

Share Button